† 15. 08. 2010 | kód autora:
QtkZimní přikrmování ptáků
Mnoho ptačích druhů, které se u nás vyskytují, během podzimu odlétá do oblastí s příznivějším podnebím a s dostatkem potravy.
Ptáci zůstávající u nás přes zimu rádi přijmou, především za tuhých zim se silnými mrazy a vysokou sněhovou pokrývkou, pomoc ze strany člověka ve formě přikrmování.
Nejrozšířenější a nejznámější je přikrmování na krmítku i když způsobů, jak ptáky přikrmovat, je podstatně více.
Jak krmítko vyrobit a kam ho umístit?
Nejvhodnějším a nejdostupnějším materiálem pro výrobu krmítka je dřevo, ale pro vytvoření jeho jednotlivých částí, zejména stříšky, můžeme použít i kovu nebo umělých hmot. Vhodná jsou především tzv. automatická (samosypná) krmítka.
Na velikosti a tvaru krmítka nezáleží - mělo by být spíše větší a prostornější, aby umožnilo konzumovat potravu i větším ptačím druhům (např. kosům).
Důležitá je především dostatečně velká stříška, která chrání předkládanou potravu před vlhkem a sněhem.
Základnu, na niž předkládáme potravu, je nutno opatřit nízkým zábradlím (asi 2 cm), aby vítr nesmetal potravu na zem.
Vyrobené krmítko umístíme na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2 m od nejbližšího stromu. Na stromě je dobré krmítko zavěsit pomocí drátu nebo provázku za větev. Tímto opatřením předejdeme napadení ptáků toulavou kočkou nebo kunou.
Tzv. tukové krmítko zhotovíme z převráceného květináče, poloviny skořápky kokosového ořechu nebo borové či smrkové šišky. Květináč zalijeme tukovou směsí (rozehřátý tuk se semínky či drcenými ořechy) a necháme vychladnout a ztuhnout, šišku do této směsi namočíme. Vyvěšujeme na místa, na která nesvítí slunce, aby se tuk nerozpustil.
Pro zrnožravé ptáky sbírající potravu na zemi (strnadi, pěnkavy) je možné vytvořit tzv. stříškový zásyp. Jde o dřevěnou stříšku rozměrů přibližně 1x1 m, kterou umístíme na čtyři kůly, přední kůly asi 60-80 cm vysoké, zadní jen 20 cm, případně stříška může sahat až na zem. Budujeme opět na místě chráněném proti nepříznivým klimatickým vlivům a dostatečně přehledném.
Co patří na krmítko?
Z potravin konzumovaných lidmi můžeme ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (ne slanou!), maso (nakrájené na kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj.
Použít můžeme i jakákoliv semena (slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepka), velice vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. V obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků.
V přírodě můžeme nasbírat různé plody a bobule:
jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod.
Ideálním krmivem do zásypu je tzv. zadina - odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.
Kdy začít s krmením?
S krmením můžeme začít již začátkem listopadu. Krmivo podáváme pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat můžeme až do konce března.
Čím zásadně krmit?
Potrava předkládaná ptákům na krmítko by měla být kvalitní a nezkažená. V žádném případě nesmíme dopustit, abychom se prostřednictvím krmítka zbavovali kuchyňského odpadu a zbytků. Takováto potrava totiž ptákům způsobuje značné zažívací potíže a může vést až k jejich úhynu.
Ptáky nikdy nekrmíme těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem!
Jakou potravu mají nejraději?
Vodní ptáci (kachny, labutě, lysky, rackové) - nejvhodnějším krmivem pro tyto ptačí druhy je měkké pečivo, lze je krmit i těstovinami. Pečivo nesmí být tvrdé - mohlo by ptákům způsobit zranění jícnu - a mělo by být rozdrobeno na menší kousky.
Dravci - dravé ptáky lze na vhodných místech, kde se vyskytují, krmit čerstvými zbytky masa, vnitřnostmi apod. V těchto případech je však nutno dbát na dodržení hygienických a veterinárních předpisů.
Koroptve - na místech, kde se v zimě vyskytují, je možné postavit zásyp a přikrmovat je zadinou.
Strakapoudi - nejraději konzumují lůj nebo tukovou směs.
Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi -semena plevelů (zadina) a obilovin. Tyto druhy často navštěvují zásyp.
Sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek - olejnatá semena, lůj, tuková směs.
Kosi a kvíčaly - plody nejrůznějších bobulovin, jablka.
Případné dotazy Vám rád zodpovím
† 15. 08. 2010 | kód autora:
QtkNa tuhle zajímavost mě upozornil bratránek, který ji pozoruje už pár dní.
O co se jedná? Kdesi upostřed lesů v Estonském kraji Tartu se nachází malá mýtina, která slouží jako velké krmeliště pro divokou zvěř a mnoho druhů ptactva. A na pokraji této mýtiny je umístěna webová kamera, která po celý den vysílá v reálném čase život na mýtině do celého světa. A to nejen přes den. Když se sešeří, zapne se zdroj světla, a vy můžete být svědky nočních zvířecích aktivit.
Velmi doporučuji nenechat se odradit občasným zdánlivým klidem a nehybností scény a sledovat mýtinu po očku po celý den. Spatříte menší i větší slety ptačích hejn, lišky, zajíce i srny. Zlatým hřebem dne jsou podvečerní žranice divokých prasat, kterým myslivec každý den chystá hromadu obilí.
Když tohle srovnám s online kamerami z různých zoologických zahrad, pak zimní les, který nabízí Estonsko je úplně jinou dimenzí a pohled na krmeliště nejen během pracovního dne parádne uklidňuje.
Odkazy na kamery
Tuhle povedenou podívanou najdete na: http://tv.eenet.ee/siga
Ale to není všechno. Krmítko online pro sýkorky, a drobné ptactvo bývá také plné života: http://tv.eenet.ee/toidumaja
žitečné informace, které se Vám mohou při sledování kamerek hodit:
Divoká prasata tam chodí s železnou pravidelností vždy večer, často odbíhají a zase se vrací, bývají tam k vidění i o půnoci. Prostě noční zvěř
Mývalové tam bývají také večer, většinou tam chodí, když nejsou na place divočáci. Mihnou se tam na pár minut moc se tam nezdržují
Vidět srnku, to už chce pečlivé sledování, nejlepší čas je brzo ráno a pak dopoledne
Lišku jsem tam neviděl a ani se to nepoštěstilo nikomu ze známých. Takže komu se to podaří, může si poblahopřát
Různé a rozličné druhy ptactva tam jsou po celý den.
Přes léto tyhle kamery nefungují
...na závěr pár screenshotů ať víte, do čeho jdete:-)
Zkuste prosím do komentářů tohoto článku průběžně sepisovat, která různá zvířátka jste spatřili:-)
Může z toho být zajímavý seznam.
† 15. 08. 2010 | kód autora:
QtkTuleni
Zcela nový přírůstek do rodiny estonských kamer z živé přírody. Tentokrát se přesouváme z vnitrozemí až k pobřeží moře a pozorovat můžeme malou tulení kolonii. Pokud na kameru kouknete a bude se vám zdát, že tam nikdo není, doporučuju ještě druhý pohled. Díky přirozenému přírodnímu maskování občas splývají s kameny. Přes den se tuleni moc nepohybují, jsou to pohodová zvířata, takže je tam podle mě, uvidíte skoro pořád, pokud nebudou na lovu(dřív to bylo trochu jinde a tuleně jsem tam ještě neviděl, ale zato mořské ptactvo).
Tuleně naleznete na http://tv.eenet.ee/hyljes
Orlí hnízdo opravdu zblízka
Kamera na odkazu http://tv.eenet.ee/kotkas , která byla původně umístěna někde v lese, kam se chodili krmit velcí orli je nyní přemístěna a zabírá přímo orlí hnízdo a jeho obyvatele. Teď, když píšu tanto článek, tak jeden sedí na hnízdě a druhý na větvi, občas tam ale není nikdo, takže když uvidíte hnízdo prázdné, věztě, že není prázdné pořád. Hnízdo je robustní a pevnou stavbou, je vidět, že orli toho unesou v zobáku více, než jen nějaké malinké klacíčky. A jelikož se zřejmě jedná o orla a orlici, je velmi pravděpodobné, že s příchodem jara zde budeme sledovat líhnutí a život malých orlíků v přímém přenosu(ted už jsou velký a málokdy je můžete vidět většinou je vidívám odpoledne).
Orli nalezne na http://tv.eenet.ee/kotkas
† 09. 03. 2010 | kód autora:
bcQVítám Vás na mém blogu,
jsem rád, že jste si zrovna vybrali tento blog
k prozkoumání. Jen takové krátké shrnutí:
Tento blog je o amatérském milovníku přírody a myslivosti.
Dofám že se Vám tu bude líbit.
AUTORSKÁ PRÁVA
Tento blog je vytvořen pro to aby poskytoval obsáhlou databázi pro kohokoliv kdo se chce zabývat myslivostí. Většina článků je převzata z netu. Pár desítek článků je samozřejmě mých. Tím chci říct že si nemůžete kopírovat co chcete jenom na moje svolení. Pokud budete mí někde pocit že chybí odkaz na autora tak mi ho řekněte a já ho tam moc rád dodám. Častokráte jsou články různě po netu a tak autora nepíšu dokud se nedozvím kdo to opravdu stvořil.
Kontakt:
myslivost.svetu@seznam.cz
† 09. 03. 2010 | kód autora:
bcQNapajedla a koupadla pro ptáky
Velkou a doposud trochu opomíjenou pomocí pro ptáky, a to nejenom v době hnízdění, je budování napajedel a koupadel.
Tato zařízení budujeme zejména v místech, kde chybí přirozené vodní zdroje nebo jsou z nějakého důvodu pro ptáky nepřístupná či nebezpečná, a dále v obdobích sucha, kdy vyschnou i poslední kaluže a drobné vodoteče. Pokud jsme do některých míst přilákali ptáky vyvěšováním budek či vysazováním a sestřiháváním keřů, měli bychom se rovněž zajímat, zda mají dostatek vody na pití a koupání. Absence vhodného zdroje vody může některým druhům ptáků znemožnit hnízdění na jinak vhodném místě či vést k menší hnízdní úspěšnosti. Pamatujme na to, že některé menší druhy ptáků se nevzdalují od svého hnízda dále než několik set metrů. Velkým problémem je nedostatek vod zejména ve městech. Napajedla a koupadla jsou také vhodným místem pro pozorování a fotografování ptáků, zejména druhů, které jinak žijí poměrně skrytě a nejsou běžně k vidění. K napajedlům často zaletuje i řada ptačích druhů ze širšího okolí, o jejichž přítomnosti nemáme jinak ani tušení.
Nejlepším způsobem je zpřístupnit ptákům již existující vodní zdroje. Pokud nejsou žádné k dispozici, je potřeba vybudovat umělé napajedlo.
Jednoduché ptačí napajedlo z dřevěného rámu:
pohled shora (vlevo) a průřez (vpravo)
Hlubší vody s příkrými břehy ptákům zpřístupníme tím, že na hladinu pustíme dřevěný koupací prám, který na tekoucích vodách a rybnících zakotvíme 1-2 m od břehu. Prám je ze slabší kulatiny nebo latí. Uprostřed má bazének, ve kterém se ptáci mohou koupat, a po stranách bidélka na osušení.
Nádrže s kolmými stěnami, jako jsou například sudy nebo vany na vodu, bazény apod., jsou pro ptáky velmi nebezpečné a zvláště mladí nezkušení jedinci v nich často utonou. Přebudovat nebezpečnou nádrž na užitečné napajedlo není nikterak složité, stačí, když do vody šikmo ponoříme silnější větev nebo na hladinu položíme silnější neohoblované prkénko (plovák) a dovolí-li to prostor, ještě raději prám s mělkou prohlubní uprostřed. Ptáci mohou na tyto podložky bez problémů usednout a po koupeli se na nich osušit. Pokud neprovedeme žádné z těchto opatření, je potřeba hladinu zakrýt, aby se v těchto nádržích ptáci zbytečně netopili.
Další přirozené vodní zdroje, jako jsou potůčky, příkopy, studánky, kaluže aj., zpřístupníme ptákům úpravou (zešikmením) břehu, který též můžeme zpevnit pískem nebo vydláždit kameny, popř. po okraji vybudovat mělké tůňky, v nichž se mohou ptáci koupat. Potok s kolísavým stavem vody lze na několika místech přehradit nízkou hrází, aby se v obdobích sucha alespoň někde v korytě udržela voda.
Umělá jezírka, která mohou kromě funkce napajedla sloužit i jako vhodný dekorativní doplněk skalky či jiné části zahrady, by měla mít rozměry minimálně 50x50 cm a hloubku 10-15 cm (rozměry závisí na tom jak často doplňujeme vodu). Snadný a bezpečný přístup by ptákům měly umožňovat pozvolné břehy, popř. i kameny uprostřed. Při výstavbě postupujeme tak, že vyhrabanou jámu utěsníme cca 5 cm vrstvou malty (1 díl cementu na 2 díly písku), do ještě čerstvé vyzdívky pak můžeme zasadit oblázky pro jeho přirozenější vzhled. Vodu bychom měli průběžně doplňovat a min. 1x za 10-12 dní napajedlo vypustit (nebo vodu vybrat či vymést koštětem) a vyčistit. Budujeme-li takovéto jezírko v lese, stačí když pro utěsnění použijeme místo malty jíl.
Jednoduché napajedlo můžeme také zhotovit z laťového rámu, na který volně přibijeme plastovou folii nebo lepenku a zapustíme do země či připevníme na cca 1 m vysoké kůly, aby byli ptáci lépe chráněni proti predátorům. Hloubka takovéhoto napajedla by měla být 5-10 cm. Pro snadnější přístup položíme na dno 2-3 kameny. Minimální velikost by měla být 30x30 cm, optimální cca 40x60 cm.. Pro výrobu napajedla můžeme použít i větší plastové nádoby (korýtka apod.) zapuštěné po okraj do země, vždy však musíme vyřešit snadný a bezpečný přístup ptáků k vodě.
Dřevěné prámy pro hlubší nádoby nebo jezírka:
ze silnějších prutů či kulatiny (vlevo) a z latěk (vpravo)
Okolí napajedel a koupadel by nemělo být bezprostředně zarostlé vyššími rostlinami a keři, ze kterých mohou na koupající se ptáky útočit kočky a jiní predátoři. Stromy a keře by měly být ve vzdálenosti cca 8-10 m od napajedla (stromy mohou být i blíže). Ptáci se v nich mohou ukrýt před případným nebezpečím a také sem často po koupeli zaletují, aby si osušili promáčené peří. Z těchto úkrytů můžeme rovněž pozorovat život u vody.
Na zimu napajedla vypustíme, aby je mráz neponičil. V zimě ptáci nejsnáze uhasí žízeň krystalky ledu nebo sněhu. Proto jim zejména v mrazivých dnech nikdy nenabízíme vodu (ani ohřátou), mohla by je totiž svádět ke koupání a promočené peří by na nich snadno zmrzlo.
† 09. 03. 2010 | kód autora:
bcQ
Zimní přikrmování ptáků
Mnoho ptačích druhů, které se u nás vyskytují, během podzimu odlétá do oblastí s příznivějším podnebím a s dostatkem potravy.
Ptáci zůstávající u nás přes zimu rádi přijmou, především za tuhých zim se silnými mrazy a vysokou sněhovou pokrývkou, pomoc ze strany člověka ve formě přikrmování.
Nejrozšířenější a nejznámější je přikrmování na krmítku i když způsobů, jak ptáky přikrmovat, je podstatně více.
Jak krmítko vyrobit a kam ho umístit?
Nejvhodnějším a nejdostupnějším materiálem pro výrobu krmítka je dřevo, ale pro vytvoření jeho jednotlivých částí, zejména stříšky, můžeme použít i kovu nebo umělých hmot. Vhodná jsou především tzv. automatická (samosypná) krmítka.
Na velikosti a tvaru krmítka nezáleží - mělo by být spíše větší a prostornější, aby umožnilo konzumovat potravu i větším ptačím druhům (např. kosům).
Důležitá je především dostatečně velká stříška, která chrání předkládanou potravu před vlhkem a sněhem.
Základnu, na niž předkládáme potravu, je nutno opatřit nízkým zábradlím (asi 2 cm), aby vítr nesmetal potravu na zem.
Vyrobené krmítko umístíme na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2 m od nejbližšího stromu. Na stromě je dobré krmítko zavěsit pomocí drátu nebo provázku za větev. Tímto opatřením předejdeme napadení ptáků toulavou kočkou nebo kunou.
Tzv. tukové krmítko zhotovíme z převráceného květináče, poloviny skořápky kokosového ořechu nebo borové či smrkové šišky. Květináč zalijeme tukovou směsí (rozehřátý tuk se semínky či drcenými ořechy) a necháme vychladnout a ztuhnout, šišku do této směsi namočíme. Vyvěšujeme na místa, na která nesvítí slunce, aby se tuk nerozpustil.
Pro zrnožravé ptáky sbírající potravu na zemi (strnadi, pěnkavy) je možné vytvořit tzv. stříškový zásyp. Jde o dřevěnou stříšku rozměrů přibližně 1x1 m, kterou umístíme na čtyři kůly, přední kůly asi 60-80 cm vysoké, zadní jen 20 cm, případně stříška může sahat až na zem. Budujeme opět na místě chráněném proti nepříznivým klimatickým vlivům a dostatečně přehledném.
Co patří na krmítko?
Z potravin konzumovaných lidmi můžeme ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (ne slanou!), maso (nakrájené na kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj.
Použít můžeme i jakákoliv semena (slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepka), velice vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. V obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků.
V přírodě můžeme nasbírat různé plody a bobule:
jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod.
Ideálním krmivem do zásypu je tzv. zadina - odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.
Kdy začít s krmením?
S krmením můžeme začít již začátkem listopadu. Krmivo podáváme pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat můžeme až do konce března.
Čím zásadně krmit?
Potrava předkládaná ptákům na krmítko by měla být kvalitní a nezkažená. V žádném případě nesmíme dopustit, abychom se prostřednictvím krmítka zbavovali kuchyňského odpadu a zbytků. Takováto potrava totiž ptákům způsobuje značné zažívací potíže a může vést až k jejich úhynu.
Ptáky nikdy nekrmíme těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem!
Jakou potravu mají nejraději?
Vodní ptáci (kachny, labutě, lysky, rackové) - nejvhodnějším krmivem pro tyto ptačí druhy je měkké pečivo, lze je krmit i těstovinami. Pečivo nesmí být tvrdé - mohlo by ptákům způsobit zranění jícnu - a mělo by být rozdrobeno na menší kousky.
Dravci - dravé ptáky lze na vhodných místech, kde se vyskytují, krmit čerstvými zbytky masa, vnitřnostmi apod. V těchto případech je však nutno dbát na dodržení hygienických a veterinárních předpisů.
Koroptve - na místech, kde se v zimě vyskytují, je možné postavit zásyp a přikrmovat je zadinou.
Strakapoudi - nejraději konzumují lůj nebo tukovou směs.
Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi -semena plevelů (zadina) a obilovin. Tyto druhy často navštěvují zásyp.
Sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek - olejnatá semena, lůj, tuková směs.
Kosi a kvíčaly - plody nejrůznějších bobulovin, jablka.
Případné dotazy Vám rádi zodpovíme
† 09. 03. 2010 | kód autora:
bcQPáč sem si na internetu sehnal plno adres a na každou kameru s jákým článkem se mi bohužel nechtělo dělat ani jsem neměl čas(možná postupem času jáký článek přidám) udělal jsem malý seznam :
Orli : hwcdn.net/j2r7p9n9/wls/147880-WVEC2.asx
Sova pálená : http://www.starrranch.org/blog/?page_id=2
Sokol stěhovavý : http://pointers.mmpros.net/asxfiles-live/2c3winlive6531.asx
Čápi : http://wms.fccn.pt/cegonhas
Orli :http://www.critterzoom.com/asx/gartheagle.asx
Čápi : http://camara-c-chalet.reserva.ebd.csic.es/stream_wmp
Výr virginský:http://birdcam.xcelenergy.com/valmontowl.asx
Nizozemsko 2010: Nizozemsko 2010
Orel mořský:tv.eenet.ee/kotkas
† 09. 03. 2010 | kód autora:
bcQDo sbírky webkamer krmelišť na tomto blogu - článek http://myslivost.svetu.cz/online-kamery/022010/ přibylo zimní krmeliště losů ve Švédsku. Po půldenním sledování si myslím, že i zde se bude během zbytku zimy na co dívat.
Odkaz: http://www.moosegarden.com/400-17-112.html
Zdroj : www.mesto-havirov.cz/blog/algar
† 09. 03. 2010 | kód autora:
bcQBažant na jablkách
Ingredience:
bažant, slanina, máslo, cibule, celý pepř, bobkový list, 5 velkých jablek, sůl, olej
Příprava:
Očištěného bažanta rozdělíme na porce, každou obalíme plátky slaniny a upevníme jehlou. Do pekáčku nalijeme trochu oleje a na něm obalené porce bažanta opečeme, pak podlijeme vodou a dusíme asi 20 minut. Poté přidáme máslo, cibuli krájenou na kolečka, koření a oloupaná jablka bez jadřinců nakrájená na kostky nebo kolečka, podle chuti dosolíme. Dopečeme doměkka.
† 09. 03. 2010 | kód autora:
bcQMyslivci z Havířova budou pokračovat v osvědčeném využívání použitých vánočních stromků. Budou je vracet zpátky do přírody. Se sázením lesa z vysloužilých vánočních stromků mají myslivci dobré zkušenosti. Staré stromky slouží jako ochrana pro bažanty před dravci. Myslivci sice vysazují i nové stromky, než ale vyrostou, slouží jako ochrana drobné zvěři právě umělý les z vánočních stromků. Jeden takový je u voliéry v Bludovicích, kde myslivci odchovávají mladé bažanty, které pak vypouštějí do volné přírody. Zpátky do lesa se stromky dostanou ve spolupráci myslivců s městem, a především obyvateli Havířova. Ti mohou po Vánocích stromky odkládat vedle kontejnerů na komunální odpad v ulicích. Z ulic budou stromky průběžně odvážet pracovníci úklidu.
Copyright © 2008-2010
Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
