Povídání o vydře a norkovi - Jídelníček

28. 10. 2009 | † 09. 03. 2010 | kód autora: bcQ

 

Povídání o vydře a norkovi - Jídelníček

 

Vzhledem k tomu, že vydra říční (Lutra lutra) i norek evropský (Mustela lutreola) jsou predátoři, je znalost toho, co konzumují v našem prostředí, velmi důležitá pro případné vyhodnocení vlivu těchto šelem na ostatní druhy.
Složení potravy norků a vyder je možné zjišťovat několika způsoby: pozorováním, rozborem žaludku, rozborem trusu či identifikací zbytků potravy na lokalitě.

Identifikace zbytků potravy v terénu je jen doplňková metoda – jednak je problém přesně určit predátora a navíc v případě zbytků se téměř vždy jedná jen o velké kusy kořisti (vzorek je tedy zkreslený).

V několika málo studiích byla potrava sledována přímým pozorováním jedinců při konzumaci, např. u vyder na Třeboňsku. Je ale těžké přesně určit druh a velikost ryby, kterou má zvíře v tlamě.

Rozbor žaludku vyžaduje mít zvíře již usmrcené, v případě vyder, které jsou chráněné, je problém s množstvím vzorků. U norků, kteří se loví, je tato metoda asi nejvhodnější.

Nejběžnějších způsobem sledování potravy u vydry říční jsou analýzy trusu, jelikož trus vyder je velmi dobře dohledatelný. U norků je problém najít trus a bezpečně jej určit, neboť je podobný trusu jiných drobných lasicovitých šelem.

Při analýze žaludku či trusu je potřeba vzorek nejprve vyprat od nečistot a poté jsou postupně určeny jednotlivé složky. Vydry i norci mají relativně rychlé trávení, a proto se v trusu nacházejí neporušené kosti, šupiny, chlupy atd. Kořist se dá určit do hlavních skupin (např. ptáci, ryby atd.) podle přítomnosti peří, chlupů, šupin i podle tvaru kostí. U hmyzu či korýšů zůstává chytinová kostra, u měkkýšů skořápka ulity. U většiny skupin je možné určit kořist dokonce až na úroveň druhu. Například u ryb zejména podle hlavových kostí či šupin, u savců mikroskopicky podle rýhování chlupů. Podle párových či nepárových kostí je možné odhadovat také počty a původní velikost kořisti.

Protáhli jsme se hustým křovím a vynořili se na písčitém břehu v malé zátoce velkého rybníka. Rybník se nacházel úplně na začátku povodí, voda do něj stékala jen z několika drobných odvodňovacích kanálů z okolního lesa. Zejména přítokovou oblast tvořilo rašeliniště a tak byla voda dost hladová, zbarvená mírně do hnědočervena. Vydří samec Ferda byl přímo před námi ve vodě asi 20 m od nás. Potápěl se a to tak, že mírně vyskočil nad vodu a pak se prudce stočil a jako šipka to zapíchl přímo dolů. Po chvilince se vynořil a kořist snědl. Hned na to celý výpad opakoval. Takto jsme ho pozorovali určitě čtvrt hodiny, neustále se potápěl, vynořoval, něco lovil. A úspěšně. Po každém ponoru kořist vynesl nad hladinu a snědl na jedno skousnutí, které bylo slyšet. Po celou dobu také bylo slyšet šplouchání vody, funění při vynoření a mlaskán...

.... Uvažovali jsme, co to vlastně loví. Muselo to být něco malého, při dně, něco co nevyplašil svým dost hlučným chováním, protože celou dobu lovil v okruhu několika málo metrů. Vlastně nás nic rozumného nenapadlo, a tak jsem se tam druhý den vydala znovu, jestli třeba neuvidím, co to jedl. Měla jsem štěstí, hned při prvním pohledu do vody, bylo vše jasné. Ferda celou dobu lovil obrovské několikacentimetrové pulce skokana zeleného.

Vzhledem k tomu, že pulci nemají osifikované kosti, nelze je analýzou trusu v potravě vyder zachytit. Proto je důležité metody výzkumu kombinovat, aby se případné nevýhody a zkreslení jedné metody kompenzovaly druhou (to vlastně platí obecně, ne jen pro analýzu trusu).

Hlavní složku potravy vyder tvoří v naprosté většině případů ryby, v průměru 80 % kořisti. Vydra říční je jasně rybožravý predátor, přizpůsobený řadou znaků na těle k lovu ryb ve vodě. Vydry však loví i další živočichy, kteří se ve vodě či v jejím nejbližším okolí nachází. Jsou to zejména žáby, raci a hmyz. Ptáci, savci a plazi se vyskytují na českém jídelníčku vyder jen výjimečně. Plazi mohou ale tvořit významný podíl v teplejších oblastech, např. ve Středomoří.

Co se týče ryb, jednoduše řečeno vydra žere co je ve vodě. Vydry žerou ryby od těch nejmenších po ty největší druhy a velmi často i množství odpovídá tomu, co je v nabídce. Jen výjimečně jsme nezaznamenali v trusu vyder některý druh ryby, který se v daném prostředí vyskytoval.

Na rybnících Českomoravské vrchoviny jsme zaznamenali 19 druhů ryb, tedy většinu toho, co se zde vyskytuje. Samozřejmě největší podíl tvořily kaprovité ryby v čele s kaprem, ale také okounovité nebo z těch vzácnějších například štika či mník. Ryby byly zastoupeny v trusu vyder na všech sledovaných rybnících, nicméně jejich podíl kolísal od 25 % do 100 %. Další důležitou složku potravy tvořily žáby. Vydry žerou všechny naše druhy žab. V případě ropuch je nejprve stáhnou z kůže, která obsahuje jedové žlázy, a teprve pak je sní. Po jejich hodování pak na rybníce zůstávají plavat ve vodě svlečené kůže, často i s hlavou. Pokud se někde vyskytují raci, jsou velmi oblíbenou potravou vyder. Již na první pohled jsou v trusu vidět rozchroupané kousky krunýřů. V jedné polské studii diskutují, že vydry nemohou konzumovat pouze kaprovité ryby (a některé další druhy), i když jich je v naší krajině z vydřího pohledu více než dostatek pro nasycení. Kaprovité ryby totiž obsahují velké množství enzymu thiamináza, který podporuje štěpení vitamínu B1. Podíl kapra v potravě vyder tedy spíše závisí na nabídce dalších druhů kořisti, než na samotné přítomnosti kapra v rybníce.

Velikost ryb v potravě se pohybovala od kategorie 0 - 5 cm až do kategorie 45 - 50 cm. Nejčastější kategorií v potravě vyder byla kategorie 5 - 10 cm, která tvořila skoro polovinu všech změřených ryb. Kategorie 5 - 10 cm byla nejčastější konzumovanou velikostí skoro u všech druhů ryb.

Na pstruhových vodách (např. v oblasti Jeseníků či Beskyd) byla situace obdobná. Vydry konzumovaly to, co bylo v nabídce, tedy zejména pstruhy, vranky, mřenky a žáby, to vše v poměru, v jakém se tyto druhy vyskytovaly na daném toku

Samozřejmě se potrava vyder liší i v jednotlivých ročních obdobích, i když rozdíly nejsou tak velké, jako v různém prostředí. Hlavní rozdíl je, že v zimním období vydry konzumují více ryb, pravděpodobně z toho důvodu, že ostatní kořisti je méně.

Norek americký je také šelma pohybující se u vody a ve vodě. Proti vydře není vodnímu prostředí tak výrazně přizpůsoben a tomu odpovídá i to, co loví. Norek je zdatný plavec a dokáže si ulovit ryby, stejně šikovný je ale také v pobřežní vegetaci, kde loví suchozemské živočichy. Jeho potrava je pestřejší než potrava vyder. Norci konzumují malé a středně velké živočichy, na které narazí v okolí vod. Významnou složkou jejich kořisti mohou být jak ryby, tak ptáci a jejich vejce, savci, obojživelníci, plazi i raci. Norci jsou typickými představiteli oportunistického chování, to znamená, že se přizpůsobují daným podmínkám a různému prostředí a při různé nabídce konzumují, co je k dispozici. Složení potravy norků vykazuje vysokou sezónnost.

V potravní studii na Českomoravské vrchovině se v potravě norků na jaře vyskytovali hlavně savci a ptáci. V létě byla potrava pestrá, jednotlivé skupiny kořisti byly vyrovnané. Na podzim dominovaly ryby (zejména okoun a plotice). Z ptáků norci loví drobné a středně velké druhy v okolí vod, vejce a mláďata predují i u větších druhů. Ze savců jsou to hlodavci, zejména hryzec a ondatra, ale i drobní norníci či hraboši, a dále hmyzožravci a zajíci.

Potrava norka amerického může být ovlivněna také přítomností konkurenčních predátorů. Například v oblastech s výskytem vydry norci loví výrazně méně ryby, a více se orientují na savce, ptáky a raky. Z potravní ekologie norka amerického je třeba také připomenout již dříve uvedené, že norci si dělají zásoby ve svých a nebo u svých odpočinkových místech

Bylo zářivě bílé mrazivé lednové ráno. Řeka Sázava byla téměř celá zamrzlá a pokrytá zářivými ledovými vyrostlicemi. Jdu zkontrolovat místo, kde jsem v noci norka zaměřil. Zářivá bělost sněhu je v zákrutu řeky přerušena purpurovou červení. Velká červená skvrna jako by sem vůbec nepatřila. Hned k ní mířím a vidím, co přesně se zde v noci odehrálo. Norčímu samci se podařilo ulovit statnou ondatru. Ráno zde zbyl pouze dlouhý ocas, pár chlupů a tratoliště krve. Dle zbytků bylo patrné, že se norek do ondatry s chutí pustil již na míst...


.... Ondatra je však velká kořist, která norkovi vystačí na několik dní. Od purpurové skvrny vedou po ledě ke břehu norčí stopy a kapky krve. Lehce zjišťuji, že norek si zbytek od noční hostiny zatáhl ke své noře pod olšovými kořeny na břehu řeky. Alespoň dva následující dny nebude muset lovit potravu a pravděpodobně bude zcela nerušeně odpočívat v noře.

Soubor:Loutre2.jpg

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.